Panická ataka: Příznaky, příčiny a způsoby podpory
Co je to panická ataka?
Panická ataka je stav, který se projevuje náhle vzniklou intenzivní úzkostí, strachem a tělesnými příznaky a může negativně ovlivnit každodenní život člověka. Během ataky má člověk často pocit, jako by prodělával infarkt, může zažívat strach ze smrti nebo panikařit z obavy, že ztratí kontrolu. I když mnoho lidí zažije panickou ataku jednou nebo několikrát za život, pokud se tyto ataky stanou pravidelnými a vyvolávají výraznou úzkost, hovoříme o diagnóze "panické poruchy".
Co znamená panická ataka?
Panická porucha a panická ataka patří mezi časté psychiatrické poruchy. Panická porucha je charakterizována opakovanými, nečekaně se objevujícími panickými atakami, jejichž výskyt nelze předvídat. Podle diagnostických kritérií (DSM-5) je panická ataka definována jako vlna intenzivního strachu a neklidu, která během několika minut zesílí a dosáhne vrcholu.
Při panických atakách se často současně vyskytují následující fyzické a emoční příznaky:
Bušení srdce nebo zrychlený srdeční tep
Obtížné dýchání, dušnost, rychlé dýchání
Bolest nebo tlak na hrudi
Pocení, třes, zimnice nebo návaly horka
Závratě, malátnost, pocit na omdlení
Bolest břicha, nevolnost
Necitlivost, mravenčení
Pocit odcizení okolí nebo sobě samému (derealizace, depersonalizace)
Strach ze smrti, ztráty kontroly nebo pocit, že "zešílí"
Přestože panické ataky přímo neohrožují život, mohou být velmi nepříjemné a děsivé; mohou významně negativně ovlivnit kvalitu života. Důležité je rozpoznat příznaky a vědět, že je možné je vhodným přístupem zvládnout.
Jaké jsou příčiny panické ataky?
Příčiny panických atak nejsou zcela objasněny a většinou vznikají kombinací genetických, biologických, psychologických a environmentálních faktorů. Genetická predispozice, rodinná anamnéza, intenzivní stres, trauma nebo úzkostné poruchy mohou zvýšit riziko vzniku panické ataky. Svoji roli mohou hrát také nerovnováhy mozkových chemických látek, jako je serotonin a noradrenalin. U některých osob se panická ataka může objevit i bez zjevného spouštěče.
Jaké jsou příznaky panické ataky?
Panické ataky jsou obvykle spojeny s nadměrnou aktivací tělesné reakce "bojuj nebo uteč". Ataka často začíná bez zjevného podnětu, během asi 10 minut zesílí a poté postupně odeznívá.
Mezi nejčastěji hlášené příznaky patří:
Bolest na hrudi a pocit tlaku
Obtíže s polykáním
Dušnost/rychlé dýchání
Bušení srdce
Pocit na omdlení
Návaly horka/zimnice/třes
Pocení
Nevolnost, bolest břicha
Necitlivost, mravenčení
Strach ze smrti, pocity odtržení od reality
Panická porucha obvykle začíná v mladé dospělosti a u žen se vyskytuje o něco častěji než u mužů. Ataky mohou mít u různých osob různou podobu a intenzitu. U některých jedinců se po atace může objevit intenzivní obava z další ataky; to může být vodítkem k rozvoji panické poruchy.
Jak se panická ataka projevuje u dětí?
U dětí může panická ataka probíhat s podobnými tělesnými příznaky jako u dospělých; děti však mohou mít potíže své obtíže vyjádřit. Genetická predispozice, stresové životní události, zvýšená úzkost a funkční změny v některých oblastech mozku mohou hrát roli ve vzniku panických atak u dětí. Často si děti po negativních zkušenostech vytvářejí obavy z příchodu nových atak.
Co jsou noční panické ataky?
Panické ataky se nemusí vyskytovat pouze ve dne, ale mohou nastat i v hlubokých fázích spánku v noci. U nočních panických atak se může objevit náhlé probuzení s pocitem strachu, silná úzkost, bušení srdce, pocení, třes, dušnost a žaludeční potíže. Tyto ataky mohou narušit spánkový režim a negativně ovlivnit kvalitu života.
Jak vzniká panická ataka?
Panické ataky přímo neohrožují život; jejich příznaky však mohou připomínat infarkt nebo onemocnění dýchacích cest. Zejména při první atace se proto doporučuje vyhledat zdravotnické zařízení, aby se vyloučila případná závažná zdravotní příčina.
Existují hypotézy o nerovnováze mozkových chemických látek, jako jsou "GABA", serotonin a kortizol. Probíhají různé výzkumy, které se snaží přesně objasnit mechanismy přispívající ke vzniku atak.
Jaké jsou rizikové faktory panické ataky?
Panická ataka se může objevit u každého člověka v jakémkoli období života. Rizikové faktory jsou:
Genetická predispozice a rodinná anamnéza
Ženské pohlaví
Raný dospělý věk (zejména kolem 25 let)
Stresové životní události (ztráta blízkého, rozvod, zneužívání v dětství)
Chemické látky (některé léky, kofein, alkohol, užívání návykových látek)
Psychologická struktura (plaché, histriónské, obsesivně-kompulzivní nebo hraniční rysy)
Environmentální spouštěče a osobnostní faktory
Jak panická ataka ovlivňuje život?
Neléčené panické ataky mohou časem vést k významným problémům v kvalitě života a funkčnosti jedince. Může docházet k vyhýbání se sociálním situacím, neustálému vyhledávání lékařské pomoci, poklesu pracovní a školní výkonnosti, depresi, dalším úzkostným poruchám a sklony k užívání návykových látek. U některých osob se může rozvinout agorafobie, tedy vyhýbání se davům nebo uzavřeným prostorám.
Jak dlouho trvá panická ataka?
Každá panická ataka může trvat různě dlouho. Nejčastěji má intenzivní průběh 10–30 minut, jen zřídka trvá až hodinu. Frekvence a délka atak se liší člověk od člověka; mohou být vzácné, ale i časté a opakující se.
Jak se stanovuje diagnóza panické ataky?
Protože se panická ataka může projevovat podobně jako různé zdravotní potíže, je nutné komplexní lékařské vyšetření. Organické příčiny se vylučují pomocí elektrokardiografie (EKG), testů funkce štítné žlázy, krevního obrazu a vyšetření plicních funkcí. Poté se hodnotí psychosociální anamnéza a používají se diagnostická kritéria, jako je DSM-5. Ne u každého, kdo zažije panickou ataku, je stanovena diagnóza panické poruchy, ale při opakovaných, nevysvětlitelných atakách a přetrvávající úzkosti je třeba na panickou poruchu myslet.
Ataky nesmí být vysvětlitelné užíváním látek nebo léků, organickým onemocněním či jinou psychiatrickou poruchou. Diagnózu většinou stanovuje odborník na duševní zdraví.
Co dělat během panické ataky?
Během ataky může být užitečné zaměřit se především na zklidnění. Pomoci může hluboké a pomalé dýchání, vyzkoušení technik jako "dechové cvičení 4-7-8", přesunutí se na místo, kde se člověk cítí bezpečněji, nebo požádání o podporu blízké osoby. Je důležité soustředit se na dýchání a přerámovat negativní myšlenky, dokud ataka neodezní. Při častých opakovaných atakách je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Jak zvládat panickou ataku
Pro zvládání panických atak mohou být užitečné následující strategie:
Hluboké a pomalé dýchání
Používání uklidňujících afirmací (například "Toto je jen dočasné")
Odejít z hlučného nebo přeplněného prostředí a být na klidném místě
Požádat o podporu blízkého přítele nebo člena rodiny
Pravidelné cvičení, meditace a relaxační techniky
V případě potřeby vyhledat odbornou pomoc terapeuta nebo psychiatra
Co pomáhá při panické atace?
Existuje několik způsobů, jak se zklidnit: hluboká dechová cvičení, relaxační techniky, začít s jógou, vyzkoušet aromaterapii nebo uklidňující bylinné čaje mohou některým lidem pomoci. Nejefektivnější cestou je však dlouhodobě spolupracovat s odborníkem, osvojit si vhodné psychoterapeutické metody a v případě potřeby využít medikamentózní podporu.
Moderní přístupy v léčbě panické ataky
Léčba panické ataky je většinou vedena psychoterapií a/nebo léky. Nejvíce podložených důkazů v oblasti psychoterapie má kognitivně behaviorální terapie (KBT). KBT pomáhá jednotlivci pochopit mechanismy, které stojí za pocity a myšlenkami během panických atak, a rozvíjet strategie zvládání.
V lékové léčbě lze použít antidepresiva a někdy krátkodobě anxiolytika. Váš lékař upraví léčebný plán podle rozvíjejících se potíží. Účinek léků se může projevit až po několika týdnech a během léčby je nutné pravidelné sledování.
Přínos dechových a relaxačních cvičení
Během panické ataky může být dýchání povrchní a rychlé, proto lze tělo uvolnit dechovými cvičeními. Cvičení, při kterém se 4 sekundy zhluboka nadechnete, 1 sekundu zadržíte dech a 4 sekundy pomalu vydechujete, může být prospěšné. Stejně tak může k zvládání příznaků ataky přispět použití progresivních technik uvolňování svalů.
Role hypnózy a cvičení
Spolu s různými psychoterapeutickými technikami může být u některých osob podpůrná hypnóza. Pravidelná fyzická aktivita (například svižná chůze, plavání) může také pozitivně ovlivnit některé chemické rovnováhy v mozku a stabilizovat náladu.
Podpora blízkých osob zažívajících panickou ataku
Během panické ataky je důležité zůstat u osoby klidný, neodsuzovat, používat jemný a podpůrný jazyk. Zaměřte se na to, aby se po odeznění ataky cítila v bezpečí. V případě potřeby jí můžete pomoci provádět dechová cvičení nebo jiné podpůrné metody, které jste již dříve použili.
Často kladené otázky
1. Jsou panická ataka a panická porucha totéž?
Ne. Panická ataka je stav, který začíná náhle a je provázen strachem a tělesnými příznaky; panická porucha je, když jsou panické ataky časté, opakující se a dosahují úrovně, která negativně ovlivňuje život člověka.
2. Lze si panickou ataku splést s infarktem?
Ano. Mohou se objevit podobné příznaky jako bolest na hrudi, bušení srdce a dušnost. Panická ataka je dočasná a má zcela psychologický původ, zatímco infarkt je jednou z lékařských akutních situací. Pokud se příznaky objeví poprvé nebo jsou závažné, určitě se poraďte s lékařem.
3. Může panická ataka odeznít sama?
Většina panických atak časem ztrácí na intenzitě a během krátké doby spontánně odezní. Pokud se však opakují nebo ovlivňují kvalitu vašeho života, je třeba vyhledat odbornou pomoc.
4. Jaké situace spouštějí panickou ataku?
Nejčastěji ji mohou spustit intenzivní stres, traumatické události, nespavost, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu. Někdy se ataky rozvinou i bez zjevné příčiny.
5. Jak se provádí hluboké dechové cvičení?
V pohodlné poloze se 4 sekundy zhluboka nadechněte nosem, dech na 1 sekundu zadržte a po dobu 4 sekund pomalu vydechujte ústy. Tento cyklus několikrát opakujte, může to být uklidňující.
6. Je možné panickou ataku zcela vyléčit?
Správnou terapií a/nebo lékovou léčbou lze frekvenci a intenzitu panických atak výrazně snížit. Je důležité být důsledný v léčbě a naučit se zvládat stres.
7. Vyskytuje se panická ataka i u dětí?
Ano. Stejně jako u dospělých se panická ataka může objevit i u dětí. Děti často vyjadřují své obavy tělesnými příznaky, jako je bolest břicha nebo závratě.
8. Kdy mám během panické ataky vyhledat nemocnici?
Pokud poprvé zažíváte takto výrazné a závažné příznaky nebo máte pocit, že trpíte vážným zdravotním problémem, určitě vyhledejte zdravotnické zařízení.
9. Jsou bylinné čaje a aromaterapie užitečné při panické atace?
Pro některé lidi mohou být bylinné čaje (např. heřmánek) nebo aromaterapie uklidňující; neměly by však nahrazovat doporučení lékaře.
10. Je léková léčba nezbytná?
Ne pro každého, ale u častých a závažných panických atak může být léková léčba užitečná. O vhodné léčbě by mělo být rozhodnuto společně s odborníkem na duševní zdraví.
11. Jaké jiné psychoterapie jsou účinné kromě KBT?
Rozhovorové terapie, relaxační techniky a u některých osob i hypnóza mohou přinést další užitek.
12. Může cvičení předcházet panickým atakám?
Pravidelná fyzická aktivita pomáhá snižovat stres a zlepšovat celkovou pohodu; to může snížit riziko panických atak.
13. Jak mohu pomoci člověku, který má panickou ataku?
Zůstaňte klidní, buďte oporou, připomeňte, že stav je dočasný. Nabídněte pomocná cvičení a zůstaňte s osobou, dokud ataka neodezní.
Zdroje
Světová zdravotnická organizace (WHO) – Témata duševního zdraví
Americká psychiatrická asociace (APA) – Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-5)
Národní institut duševního zdraví (NIMH) – Informace o panické poruše
Asociace pro úzkost a depresi Ameriky (ADAA) – Zdroje o panických atakách
Mayo Clinic – Panické ataky a panická porucha
The Lancet Psychiatry; Generalizovaná úzkostná porucha a panická porucha: nedávné pokroky v diagnostice a léčbě