Co byste měli vědět o migréně: definice, typy, příznaky a management
Čím se migréna liší od ostatních bolestí hlavy?
Migréna je typ bolesti hlavy, která může začít v jakémkoli období života, obvykle se opakuje a někdy trvá hodiny, jindy i dny. Nejvíce postihuje osoby v produktivním věku a celosvětově patří mezi přední chronická onemocnění způsobující ztrátu funkčnosti. Zvláště u žen se vyskytuje častěji než u mužů; podle různých studií se migréna vyskytuje přibližně u jedné z pěti žen a u jednoho z dvaceti mužů. Migréna může začít v dětství, ale obvykle začíná v dospívání a její četnost se s přibývajícím věkem, zejména po menopauze, může snižovat.
Jaké jsou klinické charakteristiky migrény?
Migréna je neurologický syndrom, který může trvat celý život a projevuje se záchvaty bolesti hlavy, které se v různých obdobích zhoršují. Typicky se bolest hlavy během záchvatu lokalizuje na jednu stranu, má střední až silnou intenzitu a pulzující charakter. Bolest je často doprovázena nevolností, zvracením, přecitlivělostí na světlo a zvuk. Někdy pacienti mezi záchvaty prožívají zcela bezbolestné období.
Genetická predispozice hraje důležitou roli ve vývoji migrény. Riziko migrény je vyšší u osob s rodinnou anamnézou. Není však ovlivněna pouze genetikou, ale i environmentálními faktory. Je důležité vědět, že migréna není čistě dědičné onemocnění, ale že se na jejím vzniku podílejí jak genetické, tak i vnější faktory.
Jaké jsou hlavní typy migrény?
Migréna se v klinické praxi dělí do dvou hlavních skupin:
Migréna bez aury: Nejčastější forma. Záchvat bolesti hlavy obvykle trvá 4–72 hodin. Bolest je většinou jednostranná a může se zhoršovat fyzickou aktivitou. Záchvaty mohou být doprovázeny přecitlivělostí na světlo nebo zvuk.
Migréna s aurou: Tvoří přibližně 10 % pacientů s migrénou. Krátce před začátkem bolesti hlavy – obvykle asi hodinu předem – se objevují dočasné neurologické příznaky, jako jsou poruchy vidění (cikcak čáry, záblesky světla, výpadky v zorném poli), brnění, slabost, závratě nebo poruchy řeči. Záchvaty s aurou i bez aury mohou mít podobnou intenzitu.
Kromě těchto typů byly popsány i vzácnější podtypy, například chronická migréna (charakterizovaná bolestí hlavy alespoň 15 dní v měsíci a 8 dní s migrenózními příznaky) nebo možná migréna.
Co způsobuje migrénu? Jaké jsou spouštěcí faktory?
Přestože není možné zcela objasnit příčiny migrény, předpokládá se, že onemocnění vzniká v důsledku funkčních změn mezi cévami a nervy v mozku. Centrální nervový systém osob s migrénou je citlivější na určité podněty a různé vnitřní či vnější faktory mohou usnadnit začátek záchvatu.
Genetické faktory hrají roli ve vzniku migrény; zejména u osob s výskytem migrény v rodině je riziko vyšší než v běžné populaci. Kromě toho mohou individuálně záchvat migrény spustit stres, poruchy spánku, hormonální změny, změny počasí a ročních období, některé potraviny a nápoje, vystavení se okolním pachům nebo zvukům.
Jak poznáte příznaky migrény?
Migréna se typicky projevuje čtyřmi hlavními po sobě jdoucími fázemi:
1. Prodromální fáze:
V hodinách nebo den před záchvatem se objevují varovné příznaky, jako je mírná podrážděnost, výkyvy nálady, neochota, změny spánku a chuti k jídlu, pocit ztuhlosti v oblasti šíje.
2. Aura fáze:
I když se nevyskytuje u všech pacientů, u některých jedinců se před bolestí hlavy nebo při jejím začátku mohou objevit dočasné zrakové, smyslové nebo neurologické poruchy (například záblesky světla, výpadky v zorném poli, necitlivost, brnění, dokonce i potíže s řečí). Příznaky aury obvykle trvají méně než hodinu.
3. Fáze bolesti (bolest hlavy):
Bolest hlavy je obvykle jednostranná, pulzující a silná; může však postihnout i celou hlavu. Bolest je často doprovázena nevolností, zvracením, přecitlivělostí na světlo, zvuk a dokonce i pachy. Spánek nebo odpočinek v tmavém a tichém prostředí bývá většinou úlevný. Tato fáze může trvat hodiny nebo několik dní.
4. Postdromální fáze:
Po odeznění bolesti se může objevit únava, malátnost, mírná bolest hlavy a potíže se soustředěním, které mohou trvat několik hodin až dní.
Jak lze migrénu odlišit a upřesnit diagnózu?
Diagnóza migrény je obvykle stanovena klinicky na základě typických příznaků. Zvláště se zjišťuje věk při začátku záchvatů, charakteristiky příznaků a doprovodné obtíže. Obvykle není potřeba zobrazovacích nebo laboratorních vyšetření; pokud je však nutné odlišit jiné příčiny nebo existuje podezření na jiné základní onemocnění, mohou být provedeny další testy. Pro stanovení diagnózy se doporučuje konzultace s neurologem.
Jaké jsou spouštěcí faktory migrenózních záchvatů?
Spouštěče se mohou u každého lišit, ale nejčastější jsou:
Vynechání jídla nebo hladovění
Nerovnoměrný spánek
Stres
Vystavení jasnému světlu, hlasitým zvukům nebo silným pachům
Alkohol (zejména červené víno)
Některé potraviny, jako čokoláda, zpracované maso, zrající sýry
Hormonální změny (např. menstruační období)
Změny počasí, znečištění ovzduší
Kouření a pasivní kouření
Rozpoznání těchto spouštěčů a jejich vyhýbání se jim je důležitým krokem ke snížení četnosti záchvatů.
Jaký je vliv stravy na migrénu?
Je známo, že mezi migrenózními záchvaty a některými potravinami existuje souvislost. Zpracované maso obsahující dusitany, jako jsou klobásy, salámy; čokoláda; sýry s vysokým obsahem tyraminu; některé ochucené nebo studené nápoje; smažená tučná jídla mohou vyvolat bolest hlavy. Také množství kávy, čaje nebo alkoholu může ovlivnit riziko záchvatu. Proto je užitečné sledovat, které potraviny individuálně spouštějí bolest, a přijmout potřebná opatření.
Jaké léčebné metody se používají v léčbě migrény?
Přestože dosud nebyla nalezena definitivní a trvalá léčba migrény, existuje mnoho účinných metod zaměřených na snížení četnosti a intenzity záchvatů a zlepšení kvality života. Léčebný přístup je individualizován lékařem podle frekvence návštěv, intenzity záchvatů a dalších zdravotních problémů.
Léčba léky
Léky na migrénu se dělí do dvou hlavních skupin:
Léčba akutního záchvatu: Používá se ke zmírnění náhle vzniklé bolesti hlavy a doprovodných příznaků. Na doporučení lékaře lze zahájit jednoduchá analgetika, nesteroidní protizánětlivé léky, triptany a u vhodných pacientů některé specifické léčebné možnosti pro migrénu.
Preventivní (profylaktická) léčba: Používá se u pacientů, kteří mají dva nebo více migrenózních záchvatů za měsíc, záchvaty trvají dlouho nebo vážně ovlivňují každodenní život. Do této skupiny patří beta blokátory, antidepresiva, antiepileptika, blokátory kalciových kanálů a botulotoxin typu A. Léčba by měla být pravidelná a kontrolovaná.
V obou skupinách je nutné užívat léky pod lékařským dohledem a v předepsaných dávkách. Pokud je výrazná nevolnost nebo zvracení, může lékař doporučit také antiemetika.
Neléková opatření a změny životního stylu
Změny životního stylu u pacientů s migrénou hrají důležitou roli v prevenci záchvatů:
Pravidelný a kvalitní spánkový režim
Vyvážená a zdravá strava
Řízení stresu, relaxační a dechové techniky
Pravidelná fyzická aktivita a cvičení
Identifikace spouštěcích faktorů a jejich vyhýbání se, pokud možno
Existují také studie naznačující, že některé doplňky, jako je hořčík, vitamin B2, koenzym Q10, mohou být užitečné při kontrole migrény. Tyto produkty však nemusí být účinné u každého a měly by být používány pouze na doporučení odborníka. Při výběru bylinných přípravků nebo podpůrných doplňků je třeba vzít v úvahu možné vedlejší účinky a dbát na zdraví jater a dalších orgánů.
Na co si dát pozor při prevenci migrenózních záchvatů?
Pro snížení počtu záchvatů můžete dbát na následující doporučení:
Vyhýbejte se dlouhodobému hladovění a snažte se nevynechávat jídla.
Udržujte pravidelný spánkový režim, vyvarujte se příliš dlouhého nebo krátkého spánku.
Věnujte čas relaxaci, józe nebo dechovým cvičením, abyste se vyhnuli stresu.
Pokud je to možné, vyhýbejte se environmentálním spouštěčům, jako jsou změny počasí, jižní vítr, dráždivé pachy nebo intenzivní světlo.
Vytvořte si vlastní seznam spouštěčů tím, že si budete zapisovat podezřelé potraviny.
Omezte konzumaci alkoholu a kouření a snažte se vyhýbat tabákovému kouři.
Zvládání migrény a význam odborné podpory
Je třeba mít na paměti, že pokud není migréna léčena nebo správně řízena, může vést k vážnému snížení kvality života. Pokud se vaše příznaky zintenzivní nebo vám ztěžují každodenní život, je nejvhodnějším přístupem obrátit se na neurologa. Díky odbornému posouzení můžete využít personalizované léčby a doporučení specifických pro migrénu.
Často kladené otázky
1. Lze migrénu léčit?
Migréna není onemocnění, které by bylo možné zcela odstranit, ale vhodnou léčbou a úpravou životního stylu lze významně snížit četnost a intenzitu záchvatů. Významná část pacientů může dosáhnout úlevy díky doporučením odborníka.
2. Má migréna souvislost s mozkovým nádorem?
Ne, migrénové bolesti hlavy nejsou obvykle spojeny s mozkovými nádory. Pokud se však vaše bolest hlavy náhle změní, objeví se nová silná bolest, neurologické příznaky nebo jiné neobvyklé potíže, je nutné se poradit s lékařem.
3. Je migréna s aurou nebezpečnější?
Migréna s aurou není obvykle nebezpečnější než migréna bez aury. Během aury se však mohou vzácně vyskytnout dočasná ztráta zraku nebo poruchy řeči. Lékařský dohled je důležitý.
4. Může se migréna objevit i u dětí?
Ano, migréna může začít i v dětství. Příznaky však mohou být někdy odlišné a diagnostika u dětí může být obtížnější. Pokud je podezření na migrénu u dítěte, je nezbytné odborné posouzení.
5. Co spouští migrénové záchvaty?
Stres, nepravidelný spánek, vynechání jídla, určité potraviny a nápoje, hormonální změny, příliš jasné světlo, pachy a zvuky z okolí, změny počasí patří mezi hlavní známé spouštěče.
6. Kterým potravinám je třeba se při migréně vyhýbat?
Doporučuje se vyhýbat se zpracovaným masným výrobkům, zrajícím sýrům, čokoládě, některým druhům alkoholu, tučným a smaženým jídlům a potravinám s vysokým obsahem nitrátů nebo tyraminu.
7. Má migréna trvalé následky?
Migréna nezpůsobuje dlouhodobé vážné poškození orgánů; pokud však není léčena, může výrazně snížit kvalitu života.
8. Musím své léky užívat neustále?
Léky předepsané lékařem byste měli užívat v předepsané dávce a po stanovenou dobu. Vyhněte se náhlým změnám a před vysazením léku se vždy poraďte se svým lékařem.
9. Pomáhají doplňky stravy při migréně?
Existují údaje, že některé doplňky, jako je hořčík, vitamin B2 nebo koenzym Q10, mohou být užitečné, ale vždy je třeba jejich užívání konzultovat s lékařem.
10. Kdy bych měl/a vyhledat lékaře?
Pokud se u vás objeví náhlé a silné změny bolesti hlavy, ztráta vědomí, zvracení, dvojité vidění, potíže s chůzí nebo poruchy rovnováhy, měli byste vyhledat zdravotnické zařízení.
11. Pomáhá cvičení při migréně?
Pravidelné lehké cvičení může být prospěšné nejen pro celkové zdraví, ale i pro zvládání migrény. Intenzivní cvičení však může někdy záchvaty vyvolat, proto si režim cvičení stanovte po konzultaci s lékařem.
Zdroje
World Health Organization (WHO) — Headache disorders: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/headache-disorders
International Headache Society (IHS) — The International Classification of Headache Disorders
American Migraine Foundation — Migraine Overview
American Academy of Neurology — Migraine Guidelines
Silberstein SD, et al. "Migraine prevention." The Lancet, 2017.
The Global Burden of Disease Study, The Lancet, 2017.