Vředy žaludku a dvanáctníku: příčiny, příznaky a možnosti léčby

Vředy žaludku a dvanáctníku (duodena) jsou ztráty tkáně vznikající na vnitřním povrchu těchto orgánů vlivem žaludeční kyseliny a trávicích enzymů. Tento stav může působením kyseliny a trávicích šťáv pronikat do hlubších vrstev tkáně a způsobovat rány a záněty. Vředy jsou celosvětově rozšířeným onemocněním trávicího systému, které může vést k vážným zdravotním problémům.

Jaké jsou příčiny vředu?

Nejčastější příčinou žaludečních a duodenálních vředů je bakteriální infekce zvaná Helicobacter pylori. Dalším významným faktorem je pravidelné užívání nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), zejména aspirinu a různých léků na revmatismus při dlouhodobém užívání. Ke vzniku vředů mohou přispívat také jiné rizikové faktory, jako je genetická predispozice, chronický stres, léky podobné kortizonu, kouření, konzumace alkoholu, nadměrný příjem kofeinu (například káva) a vlivy prostředí. Jejich účinek se však může lišit od člověka k člověku.

V jakém věku a u koho se vředy nejčastěji vyskytují?

Vředy se mohou vyvinout v jakémkoli věku, ale duodenální vředy se nejčastěji vyskytují ve věku 30–50 let a častěji u mužů. Naproti tomu žaludeční vředy jsou častější ve vyšším věku, zejména u žen nad 60 let. Podle různých studií se podíl osob s diagnózou vředu v populaci pohybuje mezi 2 % a 6 %. Duodenální vředy jsou častější než žaludeční vředy.

Jaké jsou příznaky vředu?

Základním příznakem žaludečních a duodenálních vředů je většinou pálivá nebo hlodavá bolest v horní části břicha. Tato bolest se obvykle zhoršuje při hladu, může se objevit mezi jídly nebo v noci a může být natolik silná, že pacienta probudí ze spánku. Po jídle nebo po užití antacid může bolest ustoupit. U osob s vředem se méně často vyskytují i další potíže, jako je nevolnost, zvracení, snížená chuť k jídlu a neúmyslný úbytek hmotnosti. Typické pro vřed je, že bolest ustupuje po zvracení. V některých obdobích (například na jaře a na podzim) může dojít ke zhoršení potíží.

Jaké jsou závažné následky vředu?

Krvácení: Nejčastější příčinou krvácení horní části trávicího systému jsou vředy. Krvácení může být prvním příznakem i u osob bez předchozí diagnózy vředu. Výskyt tmavě hnědé nebo černé (dehtové) stolice nebo zvracení ve formě "kávové sedliny" je důležitým varovným signálem. Při náhlé slabosti, studeném pocení je třeba také myslet na krvácení. Při těchto příznacích je nutné neprodleně vyhledat zdravotnické zařízení.

Perforace (proděravění): Pokud se vřed prohloubí a zcela pronikne stěnou žaludku nebo dvanáctníku, žaludeční kyselina a trávicí enzymy proniknou do dutiny břišní a způsobí náhlou a silnou bolest břicha. Břišní svaly ztuhnou a pohyb je obtížný. Jde o život ohrožující stav vyžadující urgentní chirurgický zákrok.

Obstrukce: Zejména v oblasti pyloru, která se nachází na výstupu ze žaludku nebo dvanáctníku, může v důsledku závažného vředu, otoku tkáně nebo dlouhodobého zjizvení dojít ke zúžení až neprůchodnosti. V takovém případě potrava a tekutiny nemohou opustit žaludek a pacient často a ve velkém množství zvrací. Může dojít k podvýživě a rychlému úbytku hmotnosti. V těchto případech je nutná rychlá diagnostika a chirurgický zákrok.

Jaké metody se používají k diagnostice vředu?

Pro stanovení diagnózy u pacientů s podezřením na vřed je důležitá podrobná anamnéza a fyzikální vyšetření. Fyzikální vyšetření nebo ultrazvuk však obvykle neposkytují specifické nálezy pro vřed. V praxi se často doporučuje vyzkoušet léky snižující žaludeční kyselinu a sledovat, zda dojde ke zlepšení potíží. Definitivní diagnóza se stanovuje endoskopií horní části trávicího systému (ezofagogastroduodenoskopií). Při endoskopii je možné přímo zobrazit jícen, žaludek a duodenum a v případě potřeby odebrat biopsii ze suspektních oblastí. Rentgenové vyšetření žaludku a duodena s baryem se sice také provádí, ale v současnosti je endoskopie preferována častěji.

Jaké metody jsou účinné v léčbě vředů?

Léčba léky:

Hlavní možností moderní léčby jsou léky snižující tvorbu žaludeční kyseliny – inhibitory protonové pumpy (omeprazol, lansoprazol apod.) a blokátory H2 receptorů (ranitidin, famotidin, nizatidin a další). Tyto léky podporují hojení vředu a zmírňují potíže. Pokud je zjištěna infekce Helicobacter pylori, je důležitou součástí léčby také eradikace této bakterie vhodnými antibiotiky. Délka a kombinace léčby závisí na lokalizaci, velikosti vředu a celkovém zdravotním stavu pacienta.

Chirurgický zákrok:

Většina vředů se úspěšně zahojí lékovou léčbou. Pokud však dojde ke komplikacím, jako je krvácení, perforace nebo obstrukce, nebo pokud se vřed navzdory léčbě nezlepší, může být nutný chirurgický zákrok.

Strava a životní styl:

V minulosti byla pacientům s vředy doporučována přísná dieta; dnes je však známo, že speciální dieta nemá na hojení vředu přímý vliv. Obvykle postačí, když si pacient všímá potravin, které mu zhoršují potíže, a tyto potraviny omezuje. Dále se doporučuje přestat kouřit, protože kouření zpomaluje hojení vředu. Důležité je také vyhýbat se alkoholu a zbytečnému užívání léků (zejména aspirinu a NSAID).

Snížení stresových faktorů, pravidelná a zdravá strava, dostatek spánku a další opatření podporující celkové zdraví mají pozitivní vliv na hojení vředu.

Vztah mezi Helicobacter pylori a vředem

Helicobacter pylori je hlavní příčinou většiny případů vředu. Prevalence této bakterie je u duodenálních vředů velmi vysoká. U některých osob však může být bakterie přítomna, aniž by se vřed vyvinul; proto se předpokládá, že roli hrají i genetické a environmentální faktory. Helicobacter pylori může kromě vředu způsobit také chronickou gastritidu a některé studie ukazují, že tato bakterie může mírně zvyšovat riziko rakoviny žaludku.

Často kladené otázky

1. Lze vřed zcela vyléčit?

Většina vředů se při správné léčbě léky a v případě bakteriální infekce vhodnými antibiotiky zcela zahojí. Je však důležité být ostražitý vůči riziku recidivy.

2. Jak se Helicobacter pylori přenáší?

Tato bakterie se obvykle snadno přenáší z člověka na člověka ústy nebo v prostředí s nedostatečnými hygienickými podmínkami.

3. Na co si dát pozor, aby se vřed neopakoval?

I po ukončení léčby je třeba se vyhýbat kouření, zbytečnému užívání analgetik a konzumaci alkoholu; je nutné dodržovat zásady zdravé výživy a hygieny.

4. Jakou roli má dieta v léčbě vředu?

Přestože není doporučována speciální dieta pro vředy, hlavním doporučením je vyhýbat se potravinám, které pacientovi způsobují potíže.

5. Představuje krvácení z vředu ohrožení života?

Vážná krvácení mohou být život ohrožující. Při výskytu černé stolice nebo hnědého zvracení je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

6. Které léky spouštějí vřed?

Aspirin, ibuprofen a další analgetika typu NSAID zvyšují riziko vředu při dlouhodobém užívání.

7. Způsobuje stres vřed?

Stres sám o sobě není příčinou vředu; může však zvýšit tvorbu žaludeční kyseliny nebo oslabit imunitní systém a tím vznik vředu usnadnit.

8. Jaký je nejvýraznější příznak vředu?

Obvykle jde o pálivou nebo hlodavou bolest v horní části břicha, zejména při hladu.

9. Musí být Helicobacter pylori vždy léčen, pokud je zjištěn?

Léčba se doporučuje u pacientů s aktivním vředem nebo s příznaky chronické gastritidy.

10. Vyskytují se vředy i u dětí?

Ano, i když vzácně, vředy se mohou objevit i u dětí. Při výskytu příznaků je nutné vyhledat dětského gastroenterologa.

11. Je endoskopie obtížný zákrok?

Endoskopie je obvykle krátký, dobře snášený výkon, který lze většinou provést v pohodlí díky sedativním lékům.

12. Je nutné po léčbě vředu užívat léky celoživotně?

Většina pacientů po ukončení léčby léky nepotřebuje. Pokud však rizikové faktory (např. užívání NSAID) přetrvávají, může být podle doporučení lékaře nutná dlouhodobá léčba.

Zdroje

Světová zdravotnická organizace (WHO) – Informační list o peptickém vředu

Americká vysoká škola gastroenterologie – Doporučení pro diagnostiku a léčbu peptického vředu a infekce H. pylori

Klinika Mayo – Peptický vřed

Národní institut pro cukrovku, trávicí a ledvinové nemoci (NIDDK) – Definice a fakta o peptických vředech

Globální skupina pro studium Helicobacter pylori – H. pylori a žaludeční onemocnění

Americká gastroenterologická asociace – Zdroje péče o pacienty s vředovou chorobou