Průvodce zdravím

Jaké jsou příčiny průjmu, co je třeba udělat a jaká opatření je třeba přijmout proti nebezpečnému průjmu?

AutorAutor10. května 2026
Jaké jsou příčiny průjmu, co je třeba udělat a jaká opatření je třeba přijmout proti nebezpečnému průjmu?

Základní informace o průjmu

Průjem (diaréza) je definován jako více než tři řídké stolice během 24 hodin nebo u kojenců častější a vodnatější stolice než obvykle. Průjem, který obvykle začíná náhle a může vést ke ztrátě tekutin, je nejčastěji způsoben infekcemi, ale může být také příznakem různých základních onemocnění. Průjem je celosvětově častým problémem zejména u dětí a je důležitý kvůli riziku dehydratace (závažné ztráty tekutin).

Definice a rozšířenost průjmu

Průjem je porucha trávicího systému charakterizovaná častější, řídkou a vodnatou stolicí než obvykle. Nejčastější příčinou jsou infekce, ale průjem může být způsoben také potravinovými intolerancemi, některými léky nebo onemocněními trávicího systému. Při průjmu dochází k narušení rovnováhy tekutin a minerálů v těle, proto je třeba věnovat zvláštní pozornost dětem, starším osobám a jedincům s oslabenou imunitou.

Jaké jsou příčiny průjmu?

Mezi nejčastější příčiny průjmu patří:

  • Střevní infekce způsobené bakteriemi, viry nebo parazity (například Salmonella, E. coli, rotavirus, norovirus)

  • Konzumace zkažených nebo hygienicky závadných potravin (otrava jídlem)

  • Potravinové intolerance nebo alergie (intolerance laktózy nebo lepku)

  • Nežádoucí účinky léků (zejména antibiotik)

  • Chronická střevní onemocnění (například Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, syndrom dráždivého tračníku)

  • Psychologické příčiny jako stres nebo úzkost

U kojenců a dětí může průjem způsobit také prořezávání zubů, nesprávná výživa nebo některá metabolická onemocnění.

Co je nebezpečný (toxický) průjem a kdy je třeba jej brát vážně?

Některé typy průjmu mohou vést k závažné ztrátě tekutin a elektrolytů v těle. Zvláště průjem způsobený bakteriálními toxiny (například cholera, Clostridium difficile) může během několika hodin dosáhnout život ohrožujících rozměrů. V takových případech se může objevit silná žízeň, vpadlé oční bulvy, snížené množství moči, změny vědomí, rychlý úbytek hmotnosti, krev nebo hlen ve stolici, vysoká horečka a opakované zvracení. Při výskytu těchto příznaků je nutné okamžité lékařské vyšetření, zejména u dětí, starších osob a jedinců s oslabeným imunitním systémem.

Jaké jsou různé typy průjmu?

Průjem se obvykle dělí do různých skupin podle průběhu a základní příčiny:

  • Akutní průjem: Nejčastější typ, většinou způsobený infekcemi a trvá méně než 2 týdny.

  • Chronický průjem: Trvá déle než 4 týdny a je obvykle spojen s chronickými onemocněními nebo poruchami vstřebávání.

  • Sekreční průjem: Vzniká v důsledku nadměrné sekrece tekutin ze střev (například cholera).

  • Osmotický průjem: Vzniká, když látky zůstávající ve střevě přitahují vodu (například intolerance laktózy).

  • Tukový (steatoreický) průjem: Vyskytuje se při poruše vstřebávání tuků, stolice je mastná a objemná.

Klinické příznaky a varování před ztrátou tekutin

K průjmu se může přidat zvracení, bolest břicha, horečka. Největším rizikem je dehydratace. U kojenců a malých dětí jsou známkami závažné ztráty tekutin snížené množství moči, sucho v ústech, pláč bez slz, vpadlé oční bulvy a fontanela, neklid nebo tendence ke spavosti. U dospělých lze pozorovat slabost, závratě, sucho v ústech, nízký krevní tlak a tmavší moč. Pokud není dehydratace léčena, může být život ohrožující.

Jak se stanovuje diagnóza průjmu?

Při diagnostice se zjišťuje četnost, konzistence a vzhled stolice, doprovodná horečka, zvracení nebo krev. U akutních případů trvajících méně než 2 týdny většinou není potřeba další vyšetření. Pokud však průjem trvá déle, je přítomna krev nebo hlen ve stolici, došlo k nedávnému užívání antibiotik nebo je imunitní systém oslaben, provádí se vyšetření stolice, kultivace, některé krevní testy a někdy i endoskopické vyšetření. Tyto testy pomáhají rozlišit bakteriální/parazitární infekce a chronická základní onemocnění.

Management průjmu a správný přístup

Nejdůležitějším prvním krokem je doplnění ztracených tekutin a elektrolytů. V mírných případech postačí voda, polévka, rýžová voda, slabý čaj nebo perorální rehydratační roztoky. U těžkých případů, zejména při silném zvracení nebo výrazné ztrátě tekutin, může být nutná intravenózní léčba tekutinami.

Plán léčby se liší podle příčiny průjmu a věku pacienta:

  • U kojenců a malých dětí se doporučuje, pokud je to možné, pokračovat v kojení.

  • U kojenců a dětí, které již začaly s příkrmy, by měly být upřednostňovány rýžová kaše, vařené brambory, jogurt, jablečné pyré, banán a potraviny s nízkým obsahem vlákniny.

  • Antibiotika se používají pouze se souhlasem lékaře a při potvrzené bakteriální infekci.

  • Probiotika mohou pomoci podpořit střevní mikroflóru jak u dětí, tak u dospělých.

Na co si dát pozor, dokud průjem neodezní

Děti nebo dospělí by měli vyhledat zdravotnické zařízení, pokud se objeví příznaky jako nadměrná žízeň, časté zvracení, krev ve stolici, vysoká horečka, výrazné snížení množství moči, vpadlé oči. Většina průjmů odezní během několika dnů, ale pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, je nutné lékařské vyšetření.

Opatření k prevenci průjmu

Důsledné dodržování hygienických pravidel, důkladné mytí potravin, vyhýbání se syrovým nebo nedostatečně tepelně upraveným jídlům, volba bezpečné pitné vody a pravidelné mytí rukou jsou zásadní pro prevenci průjmu. Kojení má velký význam ve výživě malých dětí. Celosvětově bylo prokázáno, že očkovací programy proti infekcím, jako je rotavirus, významně snižují počet závažných případů průjmu.

Potraviny, které mohou doma pomoci při průjmu

  • Rýže, vařené brambory, banán, bramborová kaše a jablečné pyré – potraviny, které jsou snadno stravitelné a mají zahušťující účinek

  • Jogurt a kefír s obsahem probiotik

  • Nízkotučný bílý chléb a toast

  • Vařené kuřecí maso jako zdroj nízkotučných bílkovin

  • Dostatek tekutin (voda, syrovátka, slabý čaj, perorální rehydratační nápoje)

  • Potraviny s nízkým obsahem vlákniny a tuku

Pozor: Mléko a mléčné výrobky mohou u některých osob průjem zhoršit; je vhodné vyhýbat se také kofeinu, alkoholu a potravinám s vysokým obsahem vlákniny.

Co lze udělat pro rychlou úlevu při průjmu?

Není vždy možné průjem zcela zastavit rychlým řešením, protože někdy jde o mechanismus těla, jak se zbavit infekce. Doporučuje se odpočinek, dostatečný příjem tekutin, pokračování v lehké stravě a v případě přetrvávajících nebo zhoršujících se obtíží konzultace se zdravotnickým pracovníkem. Léky proti průjmu nejsou vždy vhodné; zejména u infekčních průjmů může zbytečné užívání léků stav zhoršit.

Na co si dát pozor při epidemiích průjmu a ve zvláštních situacích

V kolektivních zařízeních, v letních měsících, v rekreačních oblastech a v prostředích s obtížnými hygienickými podmínkami se mohou epidemie průjmu vyskytovat častěji. V takových situacích je třeba dbát na osobní hygienu a nekonzumovat podezřelé potraviny. Chronický průjem může vzniknout také v důsledku autoimunitních onemocnění nebo metabolických poruch; v těchto případech je nutné podrobné lékařské vyšetření a léčba podle plánu.

Často kladené otázky (FAQ)

Co bychom neměli jíst při průjmu?

Doporučuje se vyhýbat se syrovým, tučným nebo kořeněným jídlům, mléku a mléčným výrobkům (u některých osob), nápojům s kofeinem, alkoholem a syceným nápojům.

Je banán prospěšný při průjmu?

Ano, banán je snadno stravitelná potravina bohatá na draslík a patří mezi doporučené potraviny během průjmu.

Jak dlouho trvá průjem?

Většina akutních případů průjmu odezní spontánně během několika dnů. Pokud však průjem trvá déle než týden nebo se objeví další závažné příznaky, je třeba se poradit se zdravotnickým pracovníkem.

Moje dítě má průjem, kdy bych měl/a neprodleně vyhledat lékaře?

Při přetrvávajícím zvracení, krvi ve stolici, vysoké horečce, výrazné slabosti, sníženém množství moči nebo pláči bez slz byste měli okamžitě vyhledat lékaře.

Mohou antibiotika způsobit průjem?

Ano, užívání antibiotik může narušit střevní mikroflóru a způsobit průjem. Pokud je nutné pokračovat v užívání antibiotik, vždy se poraďte se svým lékařem.

Jsou probiotika vhodná při průjmu?

Vědecké studie ukazují, že některé druhy probiotik mohou pomoci zkrátit trvání a zmírnit závažnost akutního průjmu. Můžete je používat po konzultaci s lékařem.

Co lze dělat doma při průjmu u dospělých?

Je vhodné pít hodně vody, jíst měkká a snadno stravitelná jídla, vyhýbat se velmi tučným a vláknitým potravinám a v případě potřeby použít perorální rehydratační roztok.

Proč vzniká krvavý průjem?

Krvavý průjem se obvykle rozvíjí v důsledku infekce, zánětlivého onemocnění střev nebo některých parazitů; je nutné urgentní lékařské vyšetření.

Jak často by se měly podávat tekutiny při průjmu?

Tekutiny by měly být podávány často a v malých dávkách, s ohledem na barvu a četnost močení. U malých dětí a kojenců je důležité časté kojení nebo podávání tekutin odpovídajících věku.

Způsobuje Covid-19 průjem?

Infekce Covid-19 může u některých jedinců vést k průjmu a dalším trávicím potížím.

Proč je průjem častější v létě?

V teplém počasí se potraviny rychleji kazí, hygienické podmínky jsou obtížnější a riziko přenosu v hromadných prostorách roste; proto je v létě výskyt průjmu vyšší.

Jsou léky proti průjmu bezpečné?

Zvláště u průjmů způsobených infekcí nejsou tyto léky vždy doporučovány; rozhodnutí o jejich použití by měl učinit lékař.

Co dělat, když průjem trvá neustále?

Při dlouhotrvajícím (chronickém) průjmu je třeba pátrat po základních příčinách a obrátit se na odborníky.

Jak se léčí průjem u kojenců?

Nejdůležitějším přístupem je prevence ztráty tekutin. Je třeba pokračovat v kojení, sledovat příznaky ztráty tekutin a v případě potřeby podat perorální rehydratační roztok doporučený lékařem. V případě krvavého průjmu, neschopnosti přijímat potravu nebo zvracení neprodleně vyhledejte lékaře.

Zdroje

  • Světová zdravotnická organizace (WHO), „Diarrhoeal disease: Key facts,“ 2023.

  • Centers for Disease Control and Prevention (CDC), "Diarrhea: Common Illness, Global Killer," 2022.

  • European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition (ESPGHAN), "Management of Acute Gastroenteritis in Children," 2014.

  • American Academy of Pediatrics (AAP), "Acute Gastroenteritis," 2022.

  • Mayo Clinic, „Diarrhea - Symptoms and causes,“ 2024.

Líbil se vám tento článek?

Sdílejte s přáteli