Co byste měli vědět o cukání oka

Kmitání oka je ve společnosti velmi častým jevem a i když je obvykle považováno za neškodné, ve skutečnosti se jedná o klinický stav, který vzniká mimovolními stahy svalů očních víček. V běžném životě se většinou vyskytuje z důvodů, jako je únava nebo nedostatek spánku, ale někdy může být příznakem jiných očních onemocnění. Proto je důležité při dlouhodobém nebo často se opakujícím kmitání oka vyhledat odborníka na oční choroby.
Co je to kmitání oka?
Kmitání oka, známé v medicíně jako „myokymie“, se nejčastěji projevuje náhlými, krátkodobými a mimovolními pohyby (spasmy) svalů očních víček. Tyto stahy se obvykle vyskytují v horním víčku; u některých osob se mohou objevit i v dolním víčku nebo v obou víčkách. Kmitání může být mírné a téměř nepostřehnutelné, někdy se během dne objeví několikrát nebo vůbec. Ve vzácných případech mohou být stahy silnější a trvat déle, dokonce mohou vést k úplnému zavření obou víček. Tento závažnější stav se nazývá „blefarospasmus“ a vyžaduje vždy lékařské vyšetření.
Ve většině případů způsobuje kmitání očních víček pouze lokální a mírné obtíže. Ve vzácných případech však může být doprovázeno kmitáním svalů a nekontrolovanými pohyby i v jiných částech obličeje, což může naznačovat neurologický problém. V takových případech je nutné rychle vyhledat zdravotnické zařízení.
Možné příčiny kmitání oka
Kmitání oka se většinou objevuje jako neškodný a přechodný stav. Přesná příčina není ve většině případů známa, ale různé spouštěcí faktory mohou hrát roli ve svalových spasmech oka:
Nadměrná únava
Nespavost nebo nepravidelné spánkové návyky
Stres a napětí
Podráždění očí, alergie nebo suchost
Oční infekce
Intenzivní sluneční světlo, vítr, znečištění ovzduší nebo vystavení jasnému prostředí
Časté tření očí nebo fyzická poranění
Nadměrné užívání kofeinu, alkoholu nebo tabákových výrobků
Nežádoucí účinky některých léků
Velmi vzácně mohou být příčinou dlouhodobého kmitání oka také některá neurologická onemocnění nebo mozkové nádory. Proto je nutné při dlouhodobých obtížích vždy konzultovat odborníka.
Příčiny kmitání v levém nebo pravém oku
Příčiny kmitání v pravém i levém oku jsou podobné. Únava, zvýšená hladina stresu, nadměrný příjem kofeinu nebo alkoholu, poruchy elektrolytové rovnováhy a některé léky mohou tento stav způsobit. Ve vzácných případech může být kmitání oka příznakem zdravotního problému; v takovém případě je důležité oční vyšetření a potřebná vyšetření.
Jaké jsou příznaky kmitání oka?
Základním příznakem jsou rychlé, rytmické a mimovolní stahy očních víček (horního nebo dolního). Často jsou bezbolestné, ale u některých osob mohou způsobovat mírné nepohodlí. Kmitání může trvat několik sekund, ale může se přerušovaně opakovat i několik dní. V těžkých případech může vést k úplnému zavření očního víčka.
Kdy je třeba vyhledat lékařskou pomoc?
Většina kmitání oka sama odezní během krátké doby a obvykle nevyžaduje léčbu. Pokud však zažíváte následující obtíže, neměli byste se zdráhat navštívit očního lékaře:
Pokud dojde k výraznému poklesu očního víčka
Pokud se v očích objeví nadměrné hnisání nebo trvalé zarudnutí
Pokud se objeví stahy i v jiných částech obličeje
Pokud se během spasmu očního víčka oko zcela zavře a následně je obtížné jej otevřít
Pokud je přítomen výtok, otok nebo zjevné známky zánětu v oku
Pokud kmitání trvá déle než tři týdny
Dále, pokud se spolu s kmitáním oka objeví náhlé změny vidění, bolest nebo mimovolní pohyby i v okolních svalech, může být nutné neurologické vyšetření.
Diagnostika a vyšetřovací proces kmitání oka
Diagnóza kmitání oka je obvykle stanovena na základě anamnézy a klinického vyšetření pacienta. Ve vzácných případech, kdy obtíže přetrvávají, mohou být požadována rozsáhlejší vyšetření zaměřená na oční nebo neurologická onemocnění (například magnetická rezonance – MR, krevní testy nebo neurologické vyšetření). To je důležité pro vyloučení možných závažných příčin.
Snížení kmitání oka a preventivní opatření
Většina kmitání oka může odeznít sama při dodržování jednoduchých opatření. Níže naleznete doporučení k danému tématu:
Dbejte na dostatečný a kvalitní spánek.
Často si odpočívejte oči a pokud dlouho sledujete obrazovku, dělejte si přestávky.
Snižte konzumaci nápojů s vysokým obsahem kofeinu, jako je káva, čaj a energetické nápoje.
Neprotírejte si oči zbytečně ani na ně netlačte.
Pokud máte podezření na suchost, alergii nebo infekci oka, poraďte se s lékařem a používejte vhodné kapky nebo léky.
Při pobytu na slunci používejte sluneční brýle s UV filtrem.
Dbejte na čistotu a vlhkost vzduchu v místnosti; větrání a čerstvý vzduch jsou pro zdraví očí prospěšné.
Nebojte se v případě potřeby vyhledat psychologickou podporu ke snížení stresu.
Pokud máte existující oční onemocnění nebo chronické potíže, měli byste své léky užívat podle doporučení lékaře.
Možnosti léčby
Ve většině případů kmitání oka odezní bez léčby. Pokud obtíže přetrvávají nebo se často opakují, je důležité po lékařském vyšetření léčit základní příčinu. Pokud je přítomna alergie nebo suchost oka, mohou být předepsány vhodné kapky a umělé slzy. Pokud je přítomen stres nebo svalová únava, doporučuje se odpočinek. Ve vzácných a závažných případech lze na doporučení lékaře použít svalové relaxanty nebo pokročilejší léčbu. U závažných spasmů, jako je blefarospasmus, mohou být nutné injekce botulotoxinu a léčba musí probíhat pod dohledem lékaře.
Nezapomínejte, že pokud máte dlouhodobé, silné nebo neobvykle se opakující stahy očí, včasná odborná pomoc může zabránit vzniku závažnějších očních problémů v budoucnu. Nepodceňujte své oční zdraví.
Často kladené otázky
1. Proč dochází ke kmitání oka?
Mezi hlavní příčiny kmitání oka patří obvykle únava, nedostatek spánku, stres, konzumace kofeinu nebo podráždění oka. Ve vzácných případech mohou být příčinou i základní oční nebo neurologická onemocnění.
2. Je kmitání oka škodlivé?
Většina kmitání oka je neškodná a během krátké doby odezní. Pokud však trvá neobvykle dlouho nebo je doprovázeno dalšími závažnými příznaky, je nutné vyhledat lékaře.
3. Je kmitání levého oka špatným znamením?
Mezi kmitáním levého a pravého oka není z hlediska zdraví praktický rozdíl. Kmitání v obou očích je obvykle způsobeno stejnými příčinami.
4. Kdy by měl člověk s kmitáním oka navštívit lékaře?
Pokud kmitání trvá déle než tři týdny, zcela zavírá oko, je doprovázeno bolestí, otokem nebo ztrátou zraku, nebo pokud se objeví mimovolní pohyby i v jiných obličejových svalech, je třeba vyhledat odborníka.
5. Co lze udělat pro snížení kmitání oka?
Dostatek spánku, snížení stresu, omezení konzumace kofeinu, časté přestávky při práci s obrazovkou a dbaní na hygienu očí jsou prospěšné.
6. Je kmitání oka nakažlivé?
Ne, kmitání oka není infekční onemocnění.
7. Může být kmitání očního víčka trvalé?
Většina kmitání očních víček je přechodná. Pokud není přítomno závažné základní onemocnění, trvalost se neočekává.
8. Jaké kapky se používají při kmitání oka?
Na doporučení lékaře lze použít vhodné oční kapky na alergii, suchost nebo infekci.
9. Zvyšuje tření oka kmitání?
Ano, častý tlak nebo tření oka může způsobit podráždění a spustit kmitání.
10. Měly by se při kmitání oka používat bylinné nebo alternativní léčby?
Nedoporučuje se používat alternativní léčby bez doporučení zdravotnických pracovníků. Při očních potížích je nejprve nutné lékařské vyšetření.
11. Co dělat, pokud se spolu s kmitáním oka objeví bolest hlavy?
Pokud obtíže přetrvávají společně a dlouhodobě, může být nutné neurologické vyšetření, je třeba vyhledat lékaře.
12. Je kmitání oka u dětí nebezpečné?
I u dětí je většinou přechodné. Pokud se však často opakuje nebo jsou přítomny další obtíže, je třeba navštívit dětského lékaře nebo očního lékaře.
Zdroje
Světová zdravotnická organizace (World Health Organization – WHO)
Americká oftalmologická akademie (American Academy of Ophthalmology – AAO)
Mayo Clinic: Škubání oka
National Eye Institute – Informační zdroje o zdraví očí
Cleveland Clinic: Škubání oka (myokymie a blefarospasmus)