Co je to infarkt myokardu? Jaké jsou jeho příznaky a příčiny? Jak se léčí moderním přístupem?

Jaké jsou příznaky a příčiny infarktu myokardu? Jaké jsou aktuální léčebné přístupy?

Infarkt myokardu je stav, který vzniká v důsledku životně důležitého nedostatku kyslíku a živin v srdečním svalu a vyžaduje okamžitý lékařský zásah. Lékařsky označovaný jako infarkt myokardu, obvykle vzniká náhlým uzávěrem koronárních tepen, které zásobují srdce. Tento uzávěr je způsoben prasknutím plaku tvořeného tukem, cholesterolem a dalšími látkami, které se hromadí ve stěně cévy, nebo vznikem krevní sraženiny, která cévu zcela nebo částečně uzavře. Včasná diagnostika a léčba umožňuje minimalizovat poškození srdce.

Definice a základní příčiny infarktu myokardu

Infarkt myokardu je charakterizován poškozením srdeční tkáně v důsledku nedostatečného zásobení srdečního svalu kyslíkem. Tento stav je většinou důsledkem zúžení nebo náhlého uzávěru koronárních tepen. Plaky, které se hromadí ve stěně cévy, mohou časem cévu zúžit a v případě prasknutí se na ně mohou navázat krevní sraženiny, které náhle přeruší průtok krve do srdečního svalu. Pokud se tento uzávěr rychle neodstraní, může dojít k nevratnému poškození srdečního svalu a ke snížení čerpací schopnosti srdce, tedy ke vzniku srdečního selhání. Infarkt myokardu zůstává jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě. V mnoha zemích způsobuje infarkt myokardu mnohem více úmrtí než dopravní nehody.

Jaké jsou nejčastější příznaky infarktu myokardu?

Příznaky infarktu myokardu se mohou u jednotlivých osob lišit a mohou se projevit i nejasnými symptomy. Nejčastěji se vyskytující příznaky jsou:

• Bolest nebo nepohodlí na hrudi: Pocit tlaku, stlačení, pálení nebo tíhy ve střední části hrudníku; někdy může vystřelovat do levé paže, krku, čelisti, zad nebo břicha.

• Dušnost: Může se objevit spolu s bolestí na hrudi nebo samostatně.

• Pocení: Typické je zejména studené a intenzivní pocení.

• Slabost a únava: Může se objevit zvyšující se vyčerpání v průběhu dnů před krizí, častěji u žen.

• Závratě nebo pocit omámení

• Nevolnost, zvracení nebo zažívací potíže

• Palpitace, které nesouvisí s aktivitou a neustupují

• Zrychlení nebo nepravidelnost srdečního rytmu

• Bolest zad, ramen nebo horní části břicha, častěji u žen.

• Neodůvodněný kašel nebo dechové obtíže

• Otoky nohou, chodidel nebo kotníků (častěji v pokročilých stádiích) Tyto příznaky mohou být někdy mírné, jindy velmi silné. Zejména pokud bolest na hrudi a dušnost přetrvávají několik minut nebo se opakují, je nutné bezodkladně vyhledat lékařskou pomoc.

Příznaky infarktu myokardu u různých skupin

U žen a mladých lidí se infarkt myokardu může někdy rozvinout i bez klasické bolesti na hrudi. U žen mohou být v popředí zejména atypické příznaky, jako je slabost, bolest zad, nevolnost, poruchy spánku a úzkost. U starších osob nebo diabetiků může být vnímání bolesti méně výrazné, místo toho se může jako první příznak objevit náhlá slabost nebo dušnost.

Noční nebo během spánku pociťované nepohodlí na hrudi, palpitace, studené pocení a náhlé probuzení mohou být také předzvěstí infarktu myokardu souvisejícího se spánkem.

Základní rizikové faktory vedoucí k infarktu myokardu

Na rozvoji infarktu myokardu se podílí mnoho rizikových faktorů, které se často vyskytují současně. Nejčastější rizikové faktory jsou:

• Kouření a užívání tabákových výrobků

• Vysoký cholesterol (zejména zvýšení LDL cholesterolu)

• Vysoký krevní tlak (hypertenze)

• Diabetes (cukrovka)

• Obezita a fyzická nečinnost

• Nezdravá strava (dieta bohatá na nasycené a trans tuky, chudá na vlákninu)

• Rodinná anamnéza srdečního onemocnění v mladém věku

• Stres a chronická psychická zátěž

• Věk (riziko se zvyšuje s věkem)

• Mužské pohlaví (ale po menopauze se riziko zvyšuje i u žen) Některé laboratorní nálezy (například C-reaktivní protein, homocystein) mohou také ukazovat na zvýšené riziko. V moderní medicíně u osob s obezitou mohou některé chirurgické a intervenční metody ve spojení se změnou životního stylu přispět ke snížení rizika.

Jak se stanovuje diagnóza infarktu myokardu?

Nejdůležitějším krokem v diagnostice infarktu myokardu je pozorování pacientových potíží a klinického obrazu. Poté se provádějí tyto základní testy:

• Elektrokardiografie (EKG): Během infarktu odhaluje změny v elektrické aktivitě srdce.

• Krevní testy: Zejména zvýšení enzymů a proteinů uvolňovaných ze srdečního svalu, jako je troponin, podporuje diagnózu.

• Echokardiografie: Hodnotí kontraktilitu srdečního svalu a poruchy pohybu.

• V případě potřeby lze jako doplňkové vyšetření použít rentgen hrudníku, počítačovou tomografii nebo magnetickou rezonanci.

• Koronární angiografie: Provádí se pro přesnou diagnózu a současnou léčbu uzávěrů a zúžení cév. V případě potřeby lze během zákroku cévu otevřít pomocí balonkové angioplastiky nebo stentu.

První kroky při infarktu myokardu

Čas je pro osobu, která pociťuje příznaky infarktu myokardu, zásadní. V takovém případě je třeba postupovat podle těchto hlavních kroků:

• Ihned zavolat tísňovou zdravotnickou službu (záchrannou službu nebo sanitku)

• Osoba by měla zůstat v klidné poloze a minimalizovat pohyb

• Pokud je sama, měla by nechat dveře otevřené nebo požádat okolí o pomoc

• Pokud to dříve doporučil lékař, může použít léky jako ochranný nitroglycerin

• Do příjezdu zdravotnického týmu je třeba vyčkat na odbornou pomoc, vyvarovat se zbytečné námahy a paniky Rychlý a vhodný zásah během krize minimalizuje poškození srdečního svalu a zvyšuje šanci na přežití.

Aktuální přístupy v léčbě infarktu myokardu

V moderní medicíně je léčba infarktu myokardu plánována podle typu a závažnosti prodělané krize a podle přítomných rizikových faktorů. Léčba obvykle zahrnuje tyto kroky:

• Okamžité zahájení léčby léky na otevření cév a léky na ředění krve

• V časné fázi je většinou první volbou koronární intervence (angioplastika, zavedení stentu)

• V případě potřeby lze provést operaci by-pass, při které jsou uzavřené cévy nahrazeny zdravými cévami

• Po odstranění život ohrožujícího stavu se zavádějí změny životního stylu podporující zdraví srdce, pravidelné užívání léků a řízení rizikových faktorů

• Odvykání kouření, zdravá a vyvážená strava, pravidelná fyzická aktivita, zvládání stresu a kontrola diabetu a hypertenze, pokud jsou přítomny, jsou základními opatřeními Během léčby je velmi důležité, aby pacienti pečlivě dodržovali doporučení kardiologů a kardiochirurgů a pravidelně docházeli na kontrolní vyšetření.

Jak lze předcházet infarktu myokardu?

Riziko infarktu myokardu lze v mnoha případech významně snížit změnou životního stylu:

• Zcela se vyhýbat kouření a tabákovým výrobkům

• Zavést stravovací režim s nízkým obsahem cholesterolu, bohatý na zeleninu a vlákninu, s omezeným obsahem nasycených tuků a průmyslově zpracovaných potravin

• Pravidelně cvičit; doporučuje se alespoň 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně

• Udržovat krevní tlak a hladinu cukru v krvi pod kontrolou; v případě potřeby pokračovat v trvalé farmakoterapii

• Pokud máte nadváhu nebo jste obézní, vyhledat odbornou pomoc k dosažení zdravé tělesné hmotnosti

• Naučit se zvládat stres a využívat psychologické podpůrné systémy Dodržování těchto opatření pomáhá snižovat úmrtnost na srdeční onemocnění po celém světě.

Často kladené otázky

V jakém věku se infarkt myokardu vyskytuje častěji?

Riziko infarktu myokardu se zvyšuje s věkem. Nicméně genetické faktory, diabetes, smůže se vyskytovat také u mladých dospělých v závislosti na faktorech, jako je kouření a životní styl.

Je možné prodělat infarkt myokardu bez bolesti na hrudi?

Ano. Zejména u žen, diabetiků a starších osob může infarkt proběhnout i bez bolesti na hrudi. Je třeba věnovat pozornost atypickým příznakům, jako je slabost, dušnost, nevolnost nebo bolest zad.

Může dojít k infarktu v noci nebo během spánku?

Ano, infarkt může nastat i během spánku nebo v časných ranních hodinách. Osoby, které se probudí s náhlou bolestí na hrudi, bušením srdce nebo závratí, by měly neprodleně vyhledat lékařské vyšetření.

Liší se příznaky infarktu u žen od mužů?

U žen se místo klasické bolesti na hrudi mohou objevit jiné obtíže, jako je slabost, bolest zad a břicha, dušnost nebo nevolnost.

Které stavy lze zaměnit s infarktem?

Některá onemocnění, jako jsou žaludeční potíže, panická ataka, bolesti pohybového aparátu, reflux nebo zápal plic, mohou mít podobné příznaky jako infarkt. V případě pochybností je nutné provést lékařské vyšetření.

Měl by se během infarktu užít aspirin?

Pokud to doporučil lékař a nemáte alergii, může být v některých případech užitečné rozžvýkat aspirin do příjezdu záchranné služby. Ve všech případech by však měla být prioritou lékařská pomoc.

Je možné se po infarktu zcela uzdravit?

Významná část pacientů, kteří byli včas léčeni, může při vhodné terapii a změně životního stylu dosáhnout zdravého života. V některých případech však může dojít k trvalé ztrátě srdeční funkce.

Jaké jsou příčiny infarktu u mladých lidí?

U mladých lidí může infarkt způsobit kouření, vysoký cholesterol, obezita, nedostatek pohybu nebo některé vrozené cévní anomálie.

Na co si dát pozor ve stravě pro prevenci infarktu?

Měly by být upřednostňovány zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, ryby a zdravé tuky; příjem nasycených a transmastných kyselin, soli a cukru by měl být omezen.

Kdy lze po infarktu začít s cvičením?

Program cvičení po infarktu by měl být zahájen vždy pod lékařským dohledem a na základě individuálního posouzení rizika.

Jak dlouho zůstává pacient po infarktu v nemocnici?

Doba hospitalizace závisí na závažnosti infarktu a zvolených léčebných postupech. Většinou trvá několik dní až týden.

Co dělat, pokud se v rodině vyskytuje srdeční onemocnění?

Rodinná anamnéza je významným rizikovým faktorem. Je třeba nekouřit, zdravě se stravovat, pravidelně cvičit a v případě potřeby absolvovat pravidelné kardiologické kontroly.

Může stres způsobit infarkt?

Dlouhodobý stres může nepřímo zvýšit riziko infarktu. Je vhodné se stresu co nejvíce vyhýbat nebo používat účinné způsoby zvládání stresu.

Zdroje

• Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO): Cardiovascular diseases (CVDs) Fact Sheet.

• Americká kardiologická asociace (American Heart Association, AHA): Heart Attack Symptoms, Risk, and Recovery.

• Evropská kardiologická společnost (European Society of Cardiology, ESC): Guidelines for the management of acute myocardial infarction.

• US Centers for Disease Control and Prevention (CDC): Heart Disease Facts.

• New England Journal of Medicine, The Lancet, Circulation (recenzované lékařské časopisy).